Co Abby znám, je pořád stejná: směje se i věcem, kterým by se smát neměla, leze do míst, kam by rozhodně lézt neměla, a zatahuje mě do průšvihů, o které nestojím. Takhle asi vypadá správná nejlepší kamarádka. Můžu jí říct úplně všechno a vím, že to nikde nevyslepičí. Akorát se mi vysměje.

S úderem patnáctky zkrásněla a zdivočela. Nejdřív chodila s pitomcem Jamiem, který ji podvedl. Pokukuje po Barrym, ale chodí s Maxem, kterého podvedla a i když jí přeju štěstí, myslím, že s Maxem ho nenajde.

Vianna je jedna z mých nejlepších kamarádek. Je moc hodná a v poslední době už ani není taková drbna, takže se na ni můžu spolehnout, když se potřebuju s něčím svěřit.

Je to nejkrásnější holka koleje, hradu a možná i celých Britských ostrovů. Hrozně hezky se směje a nikdy mě v ničem nenechá. Na Silvestra jsem taky zjistila, že umí fakt dobře líbat. Pak jsem to ještě ověřovala v prefektských koupelnách.

Rozešla se s Barrym, aby si mohla užívat, a chvílemi za ním smutní. Na Magosu si prožila pravou letní lásku!

Někdy trochu zmatený, hloubavý, introvertní, ale zároveň fakt hezký a usměvavý kluk: to je můj nejlepší kamarád Barry. Ze svaté trojice kluků z havru je jediný, koho fakt ani trochu nemám zájem líbat. Můžeme spolu prokecat dlouhé hodiny, poslouchat alba Taylor Swift a říct si úplně všechno. Snad nikdy jsme se nepohádali. Barry je kamarád, se kterým se nikdy nezapletu do dramatu. Nekomplikované, krásné přátelství.

Vianna se s ním rozešla. Pak prý pokukoval po Laurie, ale naštěstí to nedopadlo. Teď má v hlavě Abby.

Tie není ten druh kamarádky, se kterou bych se vídala denně a povídala si do noci. Jsme každá v jiné koleji, a tak se vlastně nevidíme úplně často. Život je ale mnohem snazší, když vím, že tam někde v dosahu Fiyerových křídel je tahle usměvavá super holka, a když jí napíšu, tak se potkáme a řekneme si úplně všechno.

Dřív se motala kolem Nathana, potom kolem o dva roky mladšího kluka Garyho, ale už dlouho je svobodná. Nechápu proč, protože je hrozně milá a hezká.

Dřív jsem si myslela, že je tichá a nesmělá, protože jsem ji často vídala se Sophie a počítala jsem, že je podobná jako ona. Časem se ale napevno připojila do rebelské trojice s Marym a Jayem, a začalo být zřejmé, že je docela kvítko. Pořád s Mary pořádá nějaké párty.

Do jejich undergroundového časopisu napsala článek, kde napsala nehezké drby o mně a Stuovi. Do té doby jsem si myslela, že jsme kamarádky, ale teď jí moc nevěřím. Prý se za to Stuovi omluvila. Myslím, že se časem usmíříme.

Dřív jsem Jaye nejčastěji vídala s Viann a Corn, dneska nejvíc peče s Mary a Lil. Tuším, že je to ale pořád Viannin dobrý kamarád. Nedovedu ho krátce popsat. Ve větší skupině lidí často mlčí a jen poslouchá, co se říká. Nejlepší rozhovory jsou s ním jeden na jednoho, kdy se trochu víc otevře a člověk zjistí, že i když se tak netváří, má fakt obohacující a zajímavý vnitřní svět. Trochu se před ním stydím a nevím, jestli si on myslí, že jsem jeho kamarádka. Já bych jeho ale za kamaráda měla moc ráda. Je zábava s ním stavět z písku a dělá spoustu průserů.

Corn je bláznivá, excentrická a zvláštní holka. Nejlepší kamarádka Viann. Nikdy jsme se nijak extra nesblížily, i když jsme spolu v jednom ročníku a v jedné koleji. Ona na koleji moc času netráví, většinou někde pobíhá a baví se se strašně moc lidmi. Celá její existence se točí kolem třpytek a už asi od dvanácti chodí v tak odvážných modelech, do kterých bych si nikdy netroufla.

V létě jsme se líbaly v rámci hry na jedné párty, a musím uznat, že to nebylo vůbec špatný.

Cindy je takový havraspárský klenot. Je jí teprve dvanáct let a je úplně rozkošná. Ať řekne cokoliv, i to nejbanálnější sdělení, hlavou se mi vždy jen rozlehne dlouhé "aaawww". Je slušná, milá, zdvořilá a veselá. Mám dojem, že se nás trochu bojí. Když jsem ji na Vánoce pozvala, aby si sedla k nám na gauče, tak z toho byla celá vykulená, že smí. Ale mám dojem, že Cindy mají rádi tak nějak všichni, protože to nejde jinak.

Na vztahy je asi malá, co já vím. Nevím o tom, že by s někým chodila. Ale ona by mi asi takový věci neříkala. Jsem stará?

Jediné, co vím o Maye určitě, je, že nemá ráda svoje křestní jméno, a že krásně zpívá. Všechno ostatní je záhada. Někdy má poznámky na čistotu krve a obhajuje Salazara Zmijozela, a jindy je celá milá a usměvavá. Ale ani když se usmívá nejšířeji, nemůžu se přinutit jí věřit. Myslím si, že je chytřejší, než vypadá, a přesně tak zákeřná, jak vypadá. Dřív jsem z ní měla strach, dnes si ale myslím, že spíš byla jen edgy dítě.

V poslední době ji moc nevídám. Je to trochu škoda, protože během soutěžního roku jsme se celkem skamarádily.

Může člověk potkat svoje mladší já? Dřív bych tomu nevěřila, ale teď, když k nám nastoupila Sophie, tak vidím, že je to klidně možné. Kromě toho, že má skutečně blond vlasy (ne takovou slámu jako já) je naprosto stejná jako já v prváku. Strašně se bojí, pořád ji něco dostává do rozpaků, hrozně doufá, že se s někým skamarádí, ale přesně neví jak na to, a vůbec si nevěří. Jsem zvědavá, jaká bude, až bude starší!

Myslela jsem si, že Lys je v koleji nejchytřejší, protože vždycky čte knihy, ve kterých já se neprokoušu ani přes první tři stránky, a tváří se hodně moudře. Načteno určitě má, to jo, ale myslím, že v určitém slova smyslu je omezený. Nechci mu to vyčítat. Myslím, že jeho mámu sežral vlkodlak, a že mu to zatemňuje úsudek.

Pohádali jsme se, ale pak se mi omluvil a myslím, že jsme zase kamarádi. A jsem ráda, Lys je fajn.

Proč vlastně s Aurorou nejsme větší kamarádky? Jako ne, že bychom se nebavily. Ale říkám si, že se bavíme docela málo na to, jak moc ráda s ní trávím čas. Vždycky je s ní sranda, a nikdy mě nenechala ve štychu: ani tehdy, když Viann třeba tak trochu jo. Právě s Aurorou jsem prožila některé z nejlepších momentů prvních školních let: třeba jak jsme lezly do dveří, bály se a pak tam byly jen záchody, nebo když jsme si hrály s panenkami Rowenou a Lysanderem.

Tento rok není na hradě a všem nám moc chybí.

Vůbec nechápu, jak je možné, že s Natalie Corn něco měla, protože jsem měla za to, že Natalie celý Havraspár nesnáší. Vedla celý ten divný odpor proti růžovým čapkám holek, a kdybych byla profesorka, tak bych ji musela nesnášet. Je drzá, často docela taková sprostá, a vůbec není příjemné se s ní bavit. Ráda si nechám změnit názor, ale pokud můžu, tak se jí vyhýbám obloukem, protože když ji potkám, vždycky nad ní musím protáčet panenky.

Teď ji nepotkávám. Na rok ji vyloučili ze školy.