All you wanted was to be wanted

Magos. Těžko popsat, jak mi budou chybět dny strávené cachtáním v moři, válením na pláži pod sluníčkem, úsměvy pohostinných Řeků i all inclusive bufet. Ale tím jsem začínat nechtěla. Ještě před dovolenou se totiž stala pěkná kopka událostí, které úplně změnily vývoj léta.

Pár dní před dovolenou jsem si zrovna asi třídila oblečení nebo balila kufr, když do pokoje přišla Abby a zvala mě, abych šla s ní, s Maxem a Laurie do altánku za Kotel. Moc se mi trávit večer pohledem na Laurie nechtělo, ale když mi slíbila nejčerstvější drby, vzbudila se ve mně moje vnitřní Vianna a šla jsem.

A dobře že tak, protože to jsem ani netušila, jak moc horký tea mi budou servírovat. Ukázalo se, že Max s Laurie nachytali Jamieho, jak v kotli flirtuje s Miou. Tak ho potom odposlouchávali i s Abby a slyšeli, že Miu dokonce pozval na rande. Takže si to tam Abby naštrádovala, rozešla se s ním a vlepila mu facku. Wow. Cool.

Nechápu, proč je Abby tak překvapená, že je Jamie asshole. Všichni jsme ji na to opakovaně upozorňovali. Jediné, co nechápu, je, proč dělal takovou scénu s Barrym, když potom si to sám rozehrává na více stranách. Kdyby Barryho nechal na pokoji, dalo by se to ještě pochopit jako nedorozumění v tom, jestli spolu choděj. Ale takhle zvítězil v soutěži o největšího pitomce, kterého si kdy holka z Havru nabrnkla. A teď i ze Zmijozelu, protože Abby a ostatní se tvářili, že Mia nevypadala, jako že by ji celá situace od nabídnutého rande odradila. Někdy to zkusím zjistit, ale nechci do toho strkat nos až příliš. Přece jenom jsem s Miou od prváku mockrát nemluvila, a bylo by divné se teď začít tvářit, že jsme velké kamarádky, když ona o to asi ani nestojí. I když to bylo fajn, dokud jsme se přátelily.

Nejhorší na tom je, že jen pár dní předtím se Abby s Jamiem poprvé vyspala. Vsadím se, že teď si přeje, aby se mohla vrátit zpátky a říct sama sobě všechno, co ví teď. Myslím si, že všechna ta znamení o tom, že tahle love story nedopadne dobře, doopravdy neviděla, i když jich dával tolik. Je ještě brzy na to, abych se jí ptala na to, jak zpracovává to, že prostě stačilo poslechnout všechny svoje kamarády. Nevím, jestli si uvědomuje, že jsme ji všichni obviňovali, že zešílela, ale ona přísahala, že je v pohodě. A teď dala všechno klukovi, který si to celý rozmyslel. Pobrečely jsme si spolu.

---

Dovolená byla jednoznačně jeden z nejlepších zážitků mého života, ale paradoxně vůbec nevím, jak a co o ní psát. Byl to týden strávený v luxusu, ve kterém jsem si připadala až nepatřičně. Z Británie jsme vyráželi načančanou výletní lodí s bazénem a kajutami po dva. Plavba trvala necelý den: na řecký ostrov Magos, který je fakt asi to nejkrásnější místo, na kterém jsem kdy byla, jsme dorazili k ránu. Za zmínku stojí, že se vrátil Lys. Všichni jsme ho rádi viděli, i když to po takové době a za takových zvláštních okolností bylo chvílemi maličko rozpačité.

Celé to bylo úplně bezstarostné. Nakoupila jsem si před dovolenou za asistence Abby pěkné (ale místy moc krátké a odhalující, což teda nevadilo Stuovi ani Maxovi, ale já byla furt taková nervózní) oblečení. Chodili jsme po městě a nechali si od mladého Řeka vyprávět jeho historii; nakupovali jsme na trzích a jedli v místní taverně, odpočívali u moře, v moři, u bazénu i v bazénu; sbírali mušle a vyráběli si z nich všemožné šperky, což mě hrozně bavilo; nacvičovali jsme představení a vyráběli jsme si k němu kostýmy; stavěli s Jayem hrad z písku; chodili na masáže; a hlavně jsem hodně spala, jen tak ležela na sluníčku a dýchala slaný mořský vzduch, no a po večerech pila alkohol.

Ani nevím, v jakou chvíli se to tak zvrhlo, že na té dovolené všichni pili. Drinky tam sice nám nezletilým neprodávali, ale vždy se našel někdo ochotný (nejčastěji Stu), kdo mně i ostatním ochotně přinesl piňa coladu nebo cokoliv jiného. Rozhodla jsem se, že po dovolené pít už zase vůbec nebudu, protože to není správné. Ale na místě se to tak nějak dělo, protože se to hodilo, a protože bylo horko a léto a všichni jsme chtěli zažívat věci, které bychom střízliví nezažili.

Například Vianna si tam nabrnkla takového moc hezkého barmana. Asi s ním prý nechce mít vztah, říkala, a je pravda, že by mi bylo líto její sovy, kdyby musela lítat mezi Skotskem a Magosem. Byl ale fakt milý. Dokonce se s ní přišel rozloučit na molo, u čehož jsem je tedy nesledovala, protože mi to bylo blbý, ale když jsem kolem nich procházela, vypadali roztomile.

Barry měl taky chuť pustit se do něčeho bláznivého, ale na rozdíl od Vianny on loví ve starých známých vodách. Jeden večer se mi svěřil, že by se rád vyspal s Viannou. Vypadalo to, jako že se to sám bojí vyslovit. Docela jsem se divila, že takhle ještě pořád přemýšlí nad Viann. A bylo mi trochu líto Abby, které se Barry už docela dlouho líbí, a on přitom vzpomíná na staré dobré časy.

Nejvíc jsme pili ve čtvrtek se Stuem a s Abby. Nevím, jak se to stalo, že se ten večer tak vymknul kontrole. Konkrétně fakt nevím, jak se stalo, že se Abby vykousla se Stuem i se mnou. Bylo to docela dobrý. Pořád přemýšlím nad tím, jak by to bylo s Karou, ale Kara už je věrná Andrewovi, a i když měla v nějakou chvíli takové zvláštní poznámky, nemyslím si, že by o mě měla nějaký zájem. Huš, stačí, nad Karou tady přemýšlet nebudeme.

---

Od návratu z dovolené se mi v hlavě točí pořád dokola myšlenka na to, jak strašně málo věcí vím, a jak dávám slovům, kterým pořádně nerozumím, významy, které si napůl domýšlím. Třeba lásce. Co může člověk v patnácti vědět o lásce? Abby se vyspala s Jamiem, který se na ni vzápětí vykašlal, a všichni kolem viděli, že je to pitomec, ale ona ho měla i přesto do poslední chvíle ráda. Abby je přitom chytrá a hustá holka. Když se do takové situace může dostat ona, nemůžeme se do ní dostat všechny? Všechny patnáctileté holky?

Proč se Vianna vyspala s Hugem? Bylo to proto, že se jí tak moc líbil, že se rozhodla, že do toho půjde? Pochybuju. Bylo to proto, že si hrozně moc přála přijít o to s cizím člověkem, o kterém si navíc myslela, že je mudla? Těžko. Myslím si, že to bylo proto, že jí dal najevo zájem. Mohla si připadat dospěle. Smýšlel o ní jako o dospělé, a navíc jako o dospělé, která se mu líbí. A tak se jí vyloupla příležitost, kterou nezvládla odmítnout. Bylo to dobré rozhodnutí? Přede mnou nedala najevo, že by toho litovala, ale že by dávala najevo totální nadšení, to se taky říct nedá. Nemyslím si, že ji to udělalo šťastnější.

U Abby to vidím. U Vianny to taky vidím. Šly do situací, o kterých by se dalo říct, že pro ně nebyly úplně tou nejlepší možnou volbou, protože jim dal nějakej kluk najevo, že se jim líběj. Ale byla bych schopná to vidět u sebe? Milovala jsem vůbec někdy někoho kvůli tomu, jaký je, anebo je to celé, co si představuju jako lásku, jenom bažení po tom, aby mě někdo měl rád, chtěl, dával mi najevo, že o mě stojí, že jsem hezká, že nejsem tlustá, že jsem pro něj dostatečná, plnohodnotná, i když nejsem tak výřečná jako Abby a krásná jako Vianna?

Max si začal se mnou, a nebylo mi ještě ani třináct. Začalo to tak, že mi pošeptal šeptacím kouzlem, že mi to sluší. Pamatuju si, jak jsem nevěřila tomu, že to skutečně udělal on, a že to myslel tak, jak to zní, protože jsem nečekala, že by mi to někdy někdo řekl. Nikdy jsem si nepřipadala hezká. Ale byl fakt super pocit to slyšet. Začala jsem s Maxem trávit víc času, protože mi s ním bylo dobře. A bylo mi s ním dobře proto, že mi dával najevo, že se mu líbím. Kdyby se mě tehdy někdo zeptal, proč se mi líbí, nedovedla bych říct žádný jiný důvod, než že mě má rád. Ale je to dost?

Se Stuem je to trochu jiné. Stu byl vždycky speciální. Ale taky je pravda, že jsem si dřív držela aspoň takový symbolický odstup. Nechtěla jsem s ním začít chodit – ne proto, že bych ho neměla ráda, ale protože jsem se bála, že se tím všechno zkazí. Jenže pak mi řekl, že na mě má crush. Netušila jsem, že na mě může mít někdo crush. Crush je přece takový ten pocit, když na toho člověka pořád myslíš, nemůžeš přestat, a když se z těch myšlenek vytrhneš, přistihneš se, že se usmíváš. Měla jsem to s profesůrkem, potom s Maxem a pak i se Stuem. Jak může někdo takhle přemýšlet nade mnou a nezastavit se v myšlenkách u toho, že mám moc široká stehna a ramena, že si neumím udržet učesané vlasy a že jsem ukňouraná a nedovedu pořádně ani udělat vtip? Vlastně tomu nerozumím, ale vím, že je to něco hodně vzácného, a že fakt nejsem žádná top modelka, abych odmítala lidi, kteří o mně takhle hezky přemýšlejí, nebo dokonce mluví. Ale neznamená to, že by to celé bylo z mé strany falešné, to vůbec ne. Jen si uvědomuju, že láska z mojí strany přichází až jako reakce na to, že je na mě někdo hodný a říká o mně hezké věci. Bojím se, jestli moje láska není jenom závislost na tom, aby mi někdo říkal, že za něco stojím. Když mi to někdo říká, tak tomu umím pak chvílemi i věřit.

Proč všichni ostatní lidi mají jednoho kluka nebo holku, zatímco já jsem se Stuem, který crushuje asi pět lidí zároveň, a zároveň spím s Maxem, který flirtuje s Abby, spí s jinou holkou, s jiným klukem, se Stuem a nevím, kolik dalších věcí má ještě rozehraných? Možná, že kdybych byla pro Stua ta jedna jediná, tak by mě to tolik netáhlo za Maxem. A možná, že by to nehrálo roli. Možná, že stejně, jako jsem podvedla Maxe se Stuem, tak by mě to táhlo podvést i Stua s Maxem.

Od myšlenky, že jsem vlastně jen loutka emocí ostatních, a že stačí mi dát najevo lásku, aby někdo získal tu mou, mě drobně odrazuje, a v něčem tím i uklidňuje, ten zážitek se sledováním kouzelných tvorů na Magosu. Byl to poslední den, dívali jsme se na takové velké místní kočkovité šelmy, když na nás zaútočily (naštěstí jsme všichni přežili, protože jsme byli na hradbách). Náš průvodce s námi pak pokračoval do hotelu, kde se toho večera konala beach párty, a já byla trochu taková vyklepaná. A on mi nabídnul, jestli by mi nepomohl drink. Byl tam se mnou Max, Stu byl někde stranou, a mně bylo hrozně blbý to odmítnout, a tak jsem řekla, že mi ještě není sedmnáct. Jemu to ale nevadilo. Trochu jsem se obávala reakce, kdybych řekla, že ne, a tak jsem šla. Ale bylo mi to trošku nepříjemný, protože byl o dost starší a vůbec jsem si nepřišla ve své kůži, a tak jsem pak odešla. To je dobrý, ne? To znamená, že zvládnu neudělat blbost jenom kvůli tomu, že mi někdo slíbí drink, řekne nějakou lichotku a tak. Nerozumím, jak to, že Vianně je to příjemné, když jí tohle udělá cizí člověk. Já byla nervy bez sebe. A bylo hrozně hezký, jak to pak všichni chápali, a jací byli protektivní. I když ty řeči o kastraci si, opět jednou, mohla Kara klíďo odpustit.

Už mě bolí ruka, ale potřebuju sem dostat ještě jednu poslední myšlenku. Blbě se mi popisuje ten zvláštní vztah, co máme s Maxem. Připadám si z toho trochu provinile, ale zároveň je to dobrý, a nedovedu si představit, že by to skončilo. Šla jsem k němu teď v pátek. Koupali jsme se, pak jsem u něj strávila noc a celou sobotu. Chodili jsme po lese, lezli jsme po stromech, povídali jsme si, smáli se, zašli jsme i k moři (které bylo tak studené, že jsem tam nedala víc než prst, ale stejně). Byl to hrozně hezký den. Mnohem hezčí, než jaké jsme mívali, dokud jsme spolu chodili. Možná, že to bylo hlavně kamarádské. Ale jak jsem psala výš – já to vlastně nepoznám. Nevím, co tou dobou dělal Stu. Připadala jsem si trochu provinile z toho, jak dobře mi s Maxem bylo.

Moje emoce jsou mess, vůbec jim nerozumím, a jestli jsem si myslela, že hot girl summer mi pomůže se uvolnit, vypnout a nic neřešit, tak jsem se pěkně spletla, protože mám dojem, že je všechno jenom komplikovanější. Nechápu sama sebe, nechápu ostatní, a to málo, co na sobě chápu, to se mi nelíbí, protože z toho vyplývá, že nad sebou vůbec nemám takovou kontrolu, jakou bych chtěla, a že jsem prostě přesně taková, jak se říká o patnáctiletých holkách, že jsou. Ale že to vím, jenom když se koukám na ostatní. Že nemám v životě vůbec žádnou jistotu, a že vůbec nevím, co bude za rok, za dva nebo za pět. To, že se můžou změnit okolnosti, nebo že si můžou lidi kolem mě rozmyslet cokoliv, co mi kdy řekli nebo slíbili, to chápu, beru a nedivím se tomu. Třese mnou ale uvědomění, že se můžu změnit já. Co když se změním do holky, která s každým spí? Nebo naopak do holky, která chce mít úplně normální monogamní vztah, a tak nebudeme moct být se Stuem, protože ten bude mít dál všechny lásky světa? Nebo co když v sedmnácti zjistím, že nesnášim chlapy, a budu navždycky sama? Copak můžu všechny tyhle děsivý eventuality vyloučit, když nemám sebemenší ponětí, kdo jsem?

Jo a teď si to čtu a došlo mi, že jsem nenapsala, že Max se vykousl s Abby. Když jsem se ho na to pak ptala, říkal, že si myslí, že Abby teď o nic vážného nestojí. S Abby jsem o tom ještě nemluvila. Jestli spolu začnou chodit a budu s ním muset přestat trávit čas, tak fakt nevim.