Co by se stalo, kdybych si nepsala deník? Zapomněla bych rychleji na věci, které se mi v životě dějí? Nebo bych na ně zapomněla třeba stejně rychle, ale už nikdy bych si je nevybavila tak živě? Minule jsme si s rodiči prohlíželi stará fotoalba z mého dětství. Pamatuju si úplně přesně některé momenty, které jsou na nich vyobrazené. Jen protože jsem párkrát viděla tu fotku. Kolik momentů nemám vyfocených ani zapsaných a už si je nikdy v životě nevybavím? Už jsou pryč; nezbývá ani vzpomínka, protože není nic, co by ji vyvolalo?
Sice je někdy opruz to všechno sepisovat, tahat věci z paměti a dávat je na papír, a navíc z toho po první stránce bolí ruka. Nechci s tím ale přestat, protože věci, které si nezapíšu, za pár let jako by se nestaly.
A v posledních týdnech se toho stalo fakt hodně. Byla jsem pár dní doma. Nechci moc přiznat, že tam docela nerada spím, protože Naomi v noci často brečí a mě to budí, zatímco v Kotli nebo ve stanu se vyspím mnohem líp. Při minulé návštěvě jsem naznačila tátovi, že mám kluka. Přišlo mi, že je na to vhodný čas, když už jsem se Stuem, svým druhým klukem, víc než rok, a že ani táta není z pravěku a musí pochopit, že jsem už skoro dospělá a mám city, takže potřebuju mít kluka. Žádný hate na holky, který kluka nemaj, být single je samozřejmě taky cool! Nebýt ale ani jedno, být prostě jen nepolíbená, to až tak cool není, a táta to prostě musí pochopit. Každopádně nevím, jestli fotr vůbec pochopil, co naznačuju, protože na to řekl „hmm“ a to bylo všechno.
Ještě předtím se stala hustá věc. Mě a Abby rodiče zavolali k nám do obýváku a načrtli nám plán, který je úplně super, a jsme z něj obě naprosto nadšené. Moji rodiče i rodiče Abby nám totiž spoří na bydlení. A asi by mohli mít za pár let dohromady naspořeno dost na DŮM V LONDÝNĚ. Normálně prostě hezký městský domek třeba. A tak se nás ptali, jestli bychom raději řešily bydlení každá sama, přičemž naše fondy (vzhledem k našim skvělým mladším sestrám…) by vystačily tak maximálně na chatičku někde v Portsmucku, a to ještě určitě v zátopové oblasti; nebo jestli chceme jít do spolubydlení a rodiče nám pořídí dohromady jeden fancy barák. Rodiče a Fosterovi říkali něco o tom, že je to velké rozhodnutí, a že bychom si to měly dobře rozmyslet, ale my jsme se na sebe s Abby jenom podívaly a za tři sekundy bylo rozhodnuto. Zpětně jsem si říkala, jestli jsem to neměla zkonzultovat se Stuem. Ale pak jsem si zase řekla, že to není tak, že by zvítězila horká hlava před pořádným rozmyšlením: zvítězil feminismus nad nadvládou muže. Proč bych ostatně – principiálně – měla zahrnout do rozhodnutí, jak naložím se SVÝMI penězi (tedy s penězi svých rodičů, technicky, ale to je vedlejší), někoho jiného? Girl power, ne? A pak teda ta hlavní věc je, že Stuovi je to úplně jedno, protože mi je frickin‘ 15 let a není žádný důvod, proč bych ho měla děsit nějakým společným bydlením v baráku, který možná ještě ani neexistuje. Ale to nezní tak dobře. Takže feminismus, yaay!
S Abby jsme zrovna včera to bydlení trochu promýšlely. Bylo to teda trochu náhodné, protože jsme přemýšlely nad oblečením na Magos a já říkala, jak strašně nerada kupuju a vybírám oblečení, protože mi to vůbec nejde, ve většině věcí vypadám tlustá a tak, takže až budu velká, tak si určitě najmu stylistu, který by mi vždycky jenom připravil oblečení, které by vypadalo dobře, a já si ho jen oblékla na sebe. A pak jsme došly k tomu, že vlastně budeme spolu, a že stylistku by mi mohla dělat Abby, protože mi aspoň vždycky rovnou uklidí skříň. Jenže to já budu muset sehnat práci, která bude dost dobře placená na to, aby uživila mě i Abby. Takže jsme vymyslely, že budu slavná psycholékouzelnice, Abby že mi bude dělat stylistku, sekretářku, marketing, management a vařit čaj a shánět pacienty. A že když by byl někdo psychicky zdravý, tak ho pošleme za Laurie, čímž si pacienty vyrobíme, a budeme hrozně bohaté. Myslím si, že je to skvělý plán, a nakonec jsme vymyslely, že Abby bude mít v našem domě krásnou kancelář pro manažerku a já tam budu mít psycholékouzelnickou ordinaci.
---
To by bylo k dlouhodobým věcem, a teď zase zpátky do současnosti. Mistrovství světa ve famfrpálu bylo E P E S N Í. Nejlepší zážitek mého života! Zabalila jsem si stan a měli jsme naplánováno, že tam budeme se Stuem spát v posteli a Abby že bude na gauči. V pátek ráno jsem ale na snídani v Kotli narazila na Barryho, který vůbec neplánoval na mistrovství jít, což bylo skandální. Nakonec jsme ho ale s Abby přesvědčily, že budou spolu na gaučích, což podtrhávám, protože v dalším vývoji dramatu to bude ještě HODNĚ důležité.
Takže jsme tam byli takhle my čtyři a většinu šampionátu jsme strávili společně; ještě kolem nás různě kroužili Max, Kara, její satelit Andrew a jeho satelit Laurie. K tomuhle se taky dostanu, to je taky hodně spicy. Viann na šampionátu vůbec nebyla, nevím proč, ale mrzelo mě to za ni, takže jsem jí aspoň koupila hrneček a taky jedno tričko Kenmarských káňat navíc, ale uznávám, že to druhé není tak moc dárek, jako spíš propaganda. Nemám totiž žádného kamaráda, který by fandil Káňatům, a je to docela frustrující. Hlavně když Stu a Abby společně fandí těm hloupým Strakám a vykračují si tam v těch jejich stejných tričkách. Potřebuju taky parťáka nebo parťačku! Jenom jsem ještě neměla vhodnou příležitost jí to dát, protože zatím vždy, když jsme se viděly, tak byla buď zaneprázdněná někým jiným, nebo jsme mluvily o důležitých věcech (tohle je taky spicy a taky se k tomu dostanu). Ještě jsem na mistrovství viděla Corn a další lidi, ale s těmi jsme se nějak míjeli.
Jenom první den jsem za suvenýry utratila desítky galeonů, a to jsem pak ještě dokupovala leccos postupně, protože jsem musela mít prostě všechno. Celou tu dobu jsem byla jako v Jiříkově vidění. V sobotu byl potom samotný zápas, který byl neskutečně vzrušující, a skóre bylo každou chvíli vyrovnané, až dokud Aaron Gardner, hrozně hezký chytač, který v lize hraje za Spojence, nechytil zlatonku, a Z ANGLIE SE STALI MISTŘI SVĚTA. Totálně jsem si vyřvala hlasivky a div jsem se nehodila dolů z té tribuny nadšením. Pak se slavilo, jedlo a tak; byla beseda s hráči, to bylo hezký, a pak jsme všichni seděli u stolu u stánku s občerstvením a povídali jsme si.
Kara se začala dost opíjet, protože byla nešťastná z Andrewa, který pořád chodil s Laurie (tenhle minulý čas je trochu spoiler, ale co, no). Měla takové ožralé řeči a nakonec si odtáhla do stanu svou kořist Barryho. Byla jsem z toho dost paf. Tu noc jsme se Stuem spali ve stanu sami, protože Abby se zase přesunula k Maxovi. Prý spolu ale nic neměli, což je pro mě překvapivé, protože když jsem k Maxovi do stanu o den dříve zabloudila já, tak jsme spolu docela jistě něco měli, což byla celé samozřejmě jeho vina. Každopádně věřím Abby, že byla věrná Jamiemu (ke kterému se dostanu taky a je to asi nejvíc spicy z toho všeho, co už jsem dneska slíbila, že bude spicy).
V neděli jsme ještě před odjezdem všichni šli nechat si udělat skupinovou fotku s famfrpálovým týmem a já se nechala vyfotit s chytačem a s Marry Spring, která byla v reprezentaci a byla naprosto bombová. Frantíci mohli být rádi, že je všechny nezmrzačila! Musí mít hrozně silný ruce. Trochu jsem se bála, jestli mě nerozmáčkne, když mě vzala kolem ramen, jenom prostě sílou a přirozenou gravitací svých bicepsů. Na druhou stranu by mi ale nevadilo, kdyby poslední věc, co by se stala v mém životě, byla, že mě vzala kolem ramen Spring a rozdrtila mě tím. Docela stylový. Jo, ale fakt jsem se snažila nebýt totálně šílená fanynka. Akorát se bojím, že mi to bude poznat na tvářích, protože jsem musela být naprosto rudá nadšením. Naštěstí jsem měla obličej pomalovaný anglickými vlaječkami.
---
A teď už ke spicy věcem. Barry a Kara spolu fakt jako spali. A pro Barryho to bylo poprvé! Ale nic spolu nemají a budou dál kamarádi. Barry je docela icon, když o to přišel při jednorázovce. Asi od nikoho bych to nečekala míň než od Barryho. Zřejmě je to ale symptomatické pro rozchod Barryho a Viann, vrhnout se na někoho na jednu noc a pak už s ním nikdy nic nemít. Viann si totiž nabrnkla nějakého staršího týpka při otvíračce karaoke baru. Normálně s ním flirtovala, on jí kupoval alkohol a ona mu prý tvrdila, že je dospělá a živí se jako fotografka. A pak s ním šla k němu domů a to. A ani mu neřekla, že ještě nikoho před ním neměla!
Fakt hodně wild. Když mi to vyprávěla, snažila jsem se tvářit, jako že je to úplně přirozené a OK, ale v hlavě mi běželo „what the hell?“! Nedovedu si představit, že bych s tím MIMOŘÁDNĚ pohledným dospělým týpkem u baru vůbec promluvila slovo, natožpak, že bych zvládla tohle všechno, co se pak stalo. Je to úplně děsivé. Možná, že je Vianna přece jenom dospělejší než já. Viannu každopádně takhle život asi baví, a zase ji v něčem chápu. Na oplátku jsem Viann řekla o svých eskapádách s Maxem. Vzájemně jsme se informovaly, že naše životy by skončily, kdyby se to dozvěděl kdokoliv jiný, a tak doufám, že si Viann moje tajemství doopravdy nechá pro sebe. Protože se vlastně od té doby trochu bojím, že to někde vyleze na povrch.
Někdy krátce poté, co mi Viann sdělila nejnovější drby ze svého života, jsem drbala taky s Abby, a ta mi prozradila, že Andrew se rozešel s Laurie, prý protože ji nikdy nemiloval. Já ale dobře vím, že to bylo kvůli Kaře, která mi den předtím nešťastně chlastala ve stanu a já byla fakt hodně skeptická, že by Andrew fakt plánoval to s Laurie skončit. Nemůžu si pomoct a je mi Laurie malililinko líto. Na druhou stranu, kdybych měla vybrat, jestli přiklepnu spokojený život (a kluka) Kaře nebo Laurie, není to zrovna těžká volba. Každopádně Laurie se umístila (hned za Barrym a hned před Abby!) na té karaoke soutěži, a vyhlídla si ji tam jedna zpěvačka a dala jí na sebe telefonní číslo. Možná, že divy jako ona prostě na světě nejsou od toho, aby měly chlapa, ale od toho, aby ječely do mikrofonu, a v tomhle smyslu se na Laurie zase na oplátku usmálo štěstí.
A poslední důležitý drb je naprosto aktuální. Ten Jamie, jak o něm Abby vždy básnila, je, zdá se, docela pitomec. Já ho pořád nikdy neviděla, a tak nemůžu posuzovat úplně jasně, ale z toho, co jsem slyšela, se odehrála víceméně tahle situace: Abby Jamiemu zmínila, že byla na famfrpálovém mistrovství, že spala u mě ve stanu na gauči a že na gauči spal taky Barry. Jamie začal žárlit na Barryho. Pak navíc potkal náhodně lidi z havru v Kotli a Abby seděla vedle Barryho, protože spolu přišli ze stáže. Takže začal do Barryho rýt a mít nějaké hnusné poznámky, a Barry se překvapivě nenechal a naopak mu odpovídal. A výsledkem bylo, že Barry, jo, náš Barry, dostal od Jamieho tečku mezi oči. Pak byl zmatek, a já přišla zrovna ve chvíli, kdy Stu ošetřoval Barrymu krvácející ret a Max házel na Abby vražedné pohledy. Abby se Barrymu omlouvala až na půdu a on jí taky, i když se všichni shodli na tom, že on neudělal nic špatně.
Nejhorší na tom je, že Abby ho pořád brání. Prý neví, co do něho vjelo, a včera mi říkala, že se prý omluvil a plánuje se omluvit i Barrymu. Tomu ale moc nevěřím, protože pokud to plánuje, tak proč už to neudělal, aspoň sovou? Abby má ale výmluvu na každou jeho větu. A vůbec jí nedochází, jak moc je špatně, že žárlí na kamaráda, a že nemůže svému klukovi říct všechno. Protože to, že spala s Maxem v posteli, to Abby příhodně vynechala, když si s Jamiem o mistrovství povídala. To by byl aspoň souboj, panečku.
Takže nevím, no. Podle mě je to hajzlík a Abby si vůbec nezaslouží. Abby to ale vidí jinak, a s tím se nedá nic udělat. Varovala jsem ji, aby se z ní nestala Laurie, která kvůli náhodnému klukovi kašle na kamarády, a ona se tvářila, že chápe, co tím myslím, a nemá to v plánu. Tak uvidíme. Na Jamieho si každopádně dám pozor. A společně se mnou asi celý havr, protože tohohle týpka teď už fakt nikdo nemá rád.
Co mě čeká dál? Už jen jeden týden v kanceláři za stolem na personálním, a potom Magos. Domluvily jsme se s Abby, že budeme spolu na pokoji. Hot girl summer nekončí, hot girl summer pokračuje!