Jet do Londýna byla hračka. Zabalila jsem si krámy, dorazila do Děravého kotle, a pak prostě... mluvila s lidma? Potkala Nathana, Yvi, nějaký spolužáky, všichni byli moc hodní a vstřícní.
Myslela jsem si, že v Bradavicích a v Havraspáru to bude stejné. Jakoby, lidi v Havraspáru mají bejt chytří, měli by chápat, jak je to těžký, být poprvé v životě tak strašně daleko od domova, mamky a tak. Vůbec mi ale nepřipadalo, že by starší lidi v koleji měli tohle pochopení. Ach jo, první dny jsem dokonce chtěla jet zpátky domů! Naštěstí už je to lepší.
První ráno v Bradavicích nás Kate s Jackem vzali na prohlídku hradu. Ještě předtím nám nabarvili pláště a Jack měl takovou mravokárnou řeč o tom, jak nerespektujeme profesory, a řekl nám všechna možná pravidla: že večerka je v 9 hodin a potom nesmíme vůbec vyjít ze společenky, ani na záchod! Byl hrozně přísný, až skoro trošku zlý. Choval se k nám, jako bychom už provedli něco fakt hroznýho. Já přitom ani nechci porušovat pravidla! Jen mi to připadá tak hrozně nespravedlivé, když mě z toho v tom případě někdo obviňuje! Chtělo se mi bulet, ale bylo by to dost trapný a ostatní by se mi určitě smáli, tak se mi podařilo to nějak skrýt a zastavit. Každopádně jsem viděla, že Abby byla fakt naštvaná, a během prohlídky se s Laurie ptala na různé takové rádoby hloupé otázky, kterými se snažila narušit Jackovu teorii o tom, že po večerce nesmíme NIKDY opustit společenskou místnost.
A Ryan, u Merlinových vousů, ten je nejhorší ze všech! Je prostě asi tak o půl roku starší než já, podobně vysoký, ještě mu ani nezmutoval hlas, a přes to přese všechno si furt myslí, že je asi král planety, nebo nevím. Furt se nám (a podle mě hlavně mně) snaží rozkazovat a tváří se tak povýšeně a arogantně. Dokonce si myslím, že na mě možná posílal nějaké kouzlo, protože během těch prvních dnů se mi několikrát stalo, že se moje tělo najednou z ničeho nic, bez důvodu, začalo celé třást. Stalo se to na koleji, na obědě, kde byl taky, a tak.
Abby později našla ve školním řádu, že večerka začíná ve skutečnosti až v 9:30. To je mnohem lepší. Tak dlouho je dokonce lidsky možné nejít se vyčůrat. Furt ale nevím, proč nám Jack neřekl pravdu. Kate se za to omluvila, což bylo hrozně hezký. Ona je tak super! Ukázala nám, jak umí přeměnit jablko na dort, a uspořádala dokonce takovou malou dortovou párty. Škoda, že to Ryan celé zkazil. Kate na mě zakouzlila něco, co způsobilo, že jsem nemohla říct kloudnou větu a pořád jenom blábolila. Fakt bych se tomu bývala chtěla zasmát, jenomže tam byl Ryan a měl takový ubohý poznámky, že jsem z toho byla přešlá.
Ale chtěla jsem to nechat bejt. Abby s Laurie měly jiný názor. Šla jsem na pokoj, protože se mi (zase...) chtělo brečet, a když jsem se za chvilku vrátila, Abby nebyla daleko od toho Ryana zmlátit! Kate jim řekla, aby toho nechali, tak to Abby udělala, ale pořád bylo vidět, jak je naštvaná, a dokonce měla ke Kate takové komentáře, jako že toho nechá jen do doby, dokud toho nechá i Ryan. Je to jako hezký, že se za mě holky tak postavily, ale na druhou stranu je to typická Abby: dostane se do problémů hned první den na škole.
Od té doby se to naštěstí všecko uklidnilo. Další dny jsme chodily s Laurie a Abby na hodiny a všecko to vypadá docela v pohodě. Dokonce jsme se naučily první kouzlo! Máme ale spoustu esejí a úkolů, hned takhle ze začátku. Hrozně mě štve, že to musím všechno vypracovat, na druhou stranu chci získat Havraspáru nějaké body. Snad to půjde dobře!
