Když jsem poprvé dorazila do Bradavic, silně pršelo. Wow, takhle to budu jednou vyprávět svý dětem! Do Skotska už dávno přišla noc, Laurie a Abby obě tvrdě spí, ale já jsem úplně plná dojmů a pocitů a musím si to všechno hned zpasat. Poslední letní dny byly v pohodě. Máma byla naměkko, když jsem odjížděla naposledy do Londýna, i když jsme věděly, že se ještě dneska uvidíme - a dneska znovu brečela. Já nebrečela, ale musím přiznat (jenom tady v deníčku, naživo nikomu nikdy!), že je možné, že se mi bude po rodičích a prarodičích stýskat. A samozřejmě taky po Ashley! Budu jí často psát. Musela jsem si perfektně uklidit pokoj, než jsem směla v neděli vyrazit do Děravého kotle, aby byl čistý, až dorazím domů na Vánoce. V neděli večer jsme s Laurie a Abby vyrazily na nějakou rozlučkovou párty s prázdninami. Obě si to užívaly a obě mě nutily tančit. Nechtěla jsem. Laurie byla strašně otravná s celou tou frází "musíš si to užívat, je konec prázdnin!". A Abby jakbysmet. Nakonec se mi podařilo jim vysvětlit, že si fakt neužívám dělat něco, u čeho si připadám tak pitomě a nejistě. Navíc tam byli úplně všichni. Včetně Mayi, která měla stejné šaty jako já. Poznámka: Nathan a Yvi spolu stoprocentně chodí. Po tomhle večeru jsem si jistá.
Dneska byl velký den. Ráno jsem na sebe hodila školní uniformu, i když Nathan nám později říkal, že bychom to dělat neměly, kvůli zákonu o utajení. Já si ale myslím, že divnější by pro Londýňany bylo vidět 1. září hlouček jedenáctiletých děcek bez uniforem, a že školní nášivka na mojí sukni fakt nikoho nezajímá. Dala jsem si snídani, rozloučila jsem se před Kotlem s rodiči, kteří přijeli, a pak jsme už šly samy s Laurie a Abby na nádraží. Během cesty vlakem začalo dost pršet. Když jsme z vlaku vylezli, už lilo fakt strašně moc, a to jsme navíc měli před sebou cestu do Bradavic na loďkách! Stmívalo se, začínala být zima a fůry blesků křižovaly oblohu. Bylo to celý hrozně silný, ani jsem nevěděla, jak se vlastně cítím! Bylo mi hrozně nepohodlně, byla jsem strašně vyděšená, ale zároveň taky strašně šťastná, že jsem tam, na cestě do Bradavic se svými novými spolužáky, koukajíc na ten nádherný obří hrad na temném útesu. Hádám, že takhle se to prostě s Bradavicemi má. Colchester je jenom škola kouzel: chceš studovat magii, jdeš tam, učíš se, uděláš zkoušky, šlus. Ale Bradavice? Bradavice jsou dobrodružství, zkušenost, celý dlouhý příběh čekající, až ho někdo bude vyprávět. A přesně takhle velkolepě to celé začalo pro mě. No, teda, nakonec to tak romantický nebylo, protože ta loď se hrozně houpala v těch velkých vlnách a bylo mi tak blbě, že jsem si myslela, že se pozvracím. Proto jsme taky s Abby a Laurie byly skoro poslední ve frontě na zařazování - holky na mě počkaly, abych se vzpamatovala po výstupu z loďky.
Hrad je nádherný, i když jsem z něj ještě neviděla moc. Velká síň je naprosto dokonalá, se všemi těmi létajícími svíčkami a očarovanou oblohou. Ale je pravda, že jsem se kolem sebe tak moc nedívala, protože jsem byla nervózní ze zařazování. Když jsem přišla na řadu, hrozně jsem se bála, že mě Klobouk nikam nezařadí. Celé to trvalo tak dlouho! Dokonce se mě zeptal na otázku: jestli mám raději svítání nebo soumrak, což bylo fakt divný. Jak to souvisí s mojí povahou? Každopádně poté, co jsem odpověděla, tak zakřičel "Havraspár!" a od té chvíle jsem součástí koleje, do které jdou všichni ti chytří. Nejsem si teda jistá, co tu dělám. Nejlepší na tom je, že Laurie a Abby jsou tu taky. Určitě z nás budou nejlepší kamarádky! Měla jsem toho až na hlavu, a tak jsem se ostatním lidem na koleji ani nepředstavila, takže neznám jejich jména. V koleji máme jednoho primuse a jednu prefektku a oba vypadají fajn. Horší je, že tu je i Ryan, ten kluk, který byl protivný v Děravém kotli. Má na starost sovy. Potkali jsme se taky s vedoucí koleje a jejím zástupcem. Říkali nám spoustu věcí, které si nepamatuju, protože jsem musela přemýšlet nad spoustou věcí naráz, přičemž ta nejdůležitější otázka byla, s kým asi tak skončím na pokoji. Naštěstí se nám podařilo ukořistit pokoj s Abby a Laurie, z čehož jsem nadšená! Jsem strašlivě unavená a zítra ráno musím být vzhůru na barvení plášťů. Dobrou noc!
Comments