Na prázdninách je nejlepší to, že málokdy někam spěchají. Tohle léto mám dokonce pocit, jako by se čas úplně zastavil. Je to pořád dokola: cesty drncajícím vlakem domů a zpátky do Londýna, příjemná práce, trávení času s kamarády, procházky Londýnem a koukání do výloh, čtení suprových knížek, a sezení u jezírka u farmy. Totiž, myslím si, že je mým věčným osudem pořád se kvůli něčemu trápit. Naprosto POŘÁD se znepokojuju, jestli jsem náhodou neřekla něco trapnýho nebo blbýho. Vždycky se bojím, že mě lidi nebudou mít rádi. Ale tohle léto? Myslím si, že tohle léto jsem k bezstarostnosti a lehkomyslnosti tak nejblíž, jak to u mě vůbec jde. Musím si ten pocit zapamatovat. Počítám, že to může odejít tak rychle a snadno, jako to přišlo.
Práce na farmě je fajn. Netušila jsem, že bych si mohla užívat strkat svoje ruce do hlíny, špinit si je a starat se o rostlinky plodící zeleninu nebo o bylinky. Dneškem počínaje jsem ale v kuchyni, tak uvidíme, jestli mi moje nadšení vydrží. Jednou jsem jim tam pomáhala a bylo to celkem v pohodě.
Holky a kluci z naší koleje si užívají dramatu. Shrnu to jen stručně. Maxwell už nechodí s Aurorou a Viannou. Laurie ho miluje, což vyvolalo napětí mezi holkama. Vianna a Aurora, jak je jejich dobrým zvykem, vylákaly Laurie a Maxwella na schůzku, kam taky přišly, a zřejmě se omluvily za trable, které způsobily. Maxwell se cítil trapně, protože nevěděl, že teď má chodit s Laurie, a utekl a dodnes neodpovídá Laurie na dopisy. Laurie na ně zoufale čeká a popravdě mi je jí tak trochu líto.
A můj romantický život? Žádný není, což je dobře, protože kluci jsou ve všeobecnosti nechutní. Ale na druhou stranu je pravda, že jsem měla takový sen, že se vdávám za profesůrka. Celou dobu se usmíval a já jsem měla krásné šaty s dlouhatánskou vlečkou. Musela jsem se nad tím culit celý den, ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi to připadá taky trošku nechutný. Je možné, že už nemiluju profesůrka tak jako dřív? Pohasla moje láska kvůli jeho zradě v divadelním klubu? Nejsem si jistá!
Dobré ale je, že se snažím aspoň trochu mluvit s kluky z Havraspáru. Například jsem poprvé pořádně mluvila s Lysem! Překvapivě je celkem fajn. Čte hodně chytrých knížek a taky poezii. Bála jsem se, že by se mě mohl zeptat na moje oblíbené autory, a tak jsem raději napřímo přiznala, že o poezii nevím lautr nic. Slíbil, že mi půjčí knihu poezie, tak se aspoň pokusím. Lys je fakt dobrej. Taky chce udělat přespávačku v zapůjčeném stanu pro všechny lidi z Havraspáru. Jsem pro, jenom doufám, že budou oddělené prostory pro holky a kluky, protože jinak by to mohlo být celkem trapný.
Když už mluvím o trapných věcech, včera jsme s Laurie potkaly Barryho a šli jsme na zmrzlinu oslavit, že jsem si koupila album Taylor Swift, Red (doufám, že na koleji bude ten gramofon, jak jsme si o něj napsaly profesorce Leadenrose). Nakonec jsme si dali ledovou tříšť a popřála jsem jim dobrou chuť, jenže Barry mi řekl, že by bylo lepší říct "na zdraví", protože je to pití, ne jídlo. Tím jsem si nebyla úplně jistá (jakože, myslím že to je víc zmrzlina než limonáda, a kdybych jedla zmrzlinu, tak bych určitě popřála dobrou chuť), ale odsouhlasila jsem to, aby to nezačalo být divný. Což stejně začalo, protože potom začal spekulovat, jestli to nakonec přece jen není jídlo, protože tam je spousta ledu, který je pevný. Bingo, chlapče. Ještě jsme o tom chivlku mluvili a Laurie se na nás dívala divně. Ale pochybuju, že měla cokoliv lepšího, co říct.
Každopádně to bylo vlastně hezké odpoledne, a určitě bych měla s kluky z koleje trávit čas častěji. Musím si přece užít léto!
Comentarios